1. - 3. 10. jsme s ostatními psovody z MZO přezkušovali psy v Ostravě ve Vítkovicích. Ještě nikdy jsem neměla možnost vidět, jak Pražáci, Ostraváci a Hlučín cvičí své psy bez dozoru vedení, prostě v klidu. Psi makali hezky, všechny osoby natahovali bez problémů a pohyb na suťce zvládali nadprůměrně dobře.

Asi ten víkend byl pro nás důležitější, než jsme původně mysleli. Opadly z nás obavy a zbytečné stresíky, které nás doprovázejí na každém IMZu či cvičení do praxe. Řešili jsme dohromady dva dny věci kolem nastávajícího certifikačního cvičení USAR a výcviku psů vůbec. Konečně jsme viděli i malé mušky ve výkonu jednotlivých psovodů a psů. Většina se posunula v tomhle ohledu dál a až mě překvapilo, že zkušení psovodi si navzájem radili, pomáhali a nechali si radit s odbouráním toho či onoho problému. Ostraváci, Hlučín, Pražáci a svazáci mají jiné metody výcviku psa od nástřeláku až po hotového psa. To je normální, ale když se to propojilo a vybírali se mladším psům určití figuranti, jejich projev a zájem o hledání za ty dva dny neskutečně poskočil dopředu.

Závěr: Prostě super cvičení, které nám všem hodně dalo.

Po delší době jsme se sešli v Sutinách na Nesytu, přálo nám počasí, teploty klesly na 20 º C, takže ieální podmínky pro trénink. Zapachovali jsme terén, namysleli úkryty a hurá  na to..Musím všechny pochválit, pejskové měli chuť, zájem a šlo jim to moc dobře, i fena Safira, která byla dlouho nemocná se jevila jako kdybyneměla žádnou pauzu (naopak). Na závěr motivační odbíhačky a přejezd na cvičák. Tam už to bylo pod taktovkou individuálního cvičení, někdo dolaďoval překážky, někdo poslušnost.

Poděkování Yvonce, která neměla  svoji fenu sebou (je v rekonvalescenci) a fungovala jako figurant.

 Těším se na další cvičení a přeji všem hezký zbytek léta a dovolené.

Sešli jsme se ráno před devátou na sutině v Hodoníně a štěstí nám přálo, protože nepršelo a sem tam vysvitlo sluníčko. Bylo nás dost, tak jsme si udělali terény na tři a čtyři osoby, jen tak lehce, aby si někteří psi spravili chuť po Intercupu a druzí se navnadili na nastávající zkoušku ZZP2. Ondrova fenka, co si minule nešťastně pořezala nohy, pracovala v botičkách a bylo na ní vidět, jak se strašně těší do terénu. Trošku jsem si vyzkoušel Katku s jejím psem (jsou u nás noví) a práce se mi líbila. Potom Michaelu s výmaračkou – tam je to běh na dlouhou trať, ale konečně se mně líbil její projev u osoby. Nakonec Evu s Týnou – Týna začíná mít manýry závisláků na balonku – pozoruje ruce a zapomíná štěkat, ale to se spraví. Je výborná v ploše, v navětřování osoby a je běhavá, jen tak pro radost si zkusila i kousek baráku a dopadlo to dobře. Jinak se věnují vodním pracím (že bych měl konečně v brigádě i vodníka??). Pak jsme přejeli do Sudoměřic na cvičák, zkusili si překážky, dali kafe a Alenčin výborný koláč, splkli a rozjeli se domů. Příště se uvidíme až na zkouškách opět v Hodoníně.