Sešli jsme se ráno před devátou na sutině v Hodoníně a štěstí nám přálo, protože nepršelo a sem tam vysvitlo sluníčko. Bylo nás dost, tak jsme si udělali terény na tři a čtyři osoby, jen tak lehce, aby si někteří psi spravili chuť po Intercupu a druzí se navnadili na nastávající zkoušku ZZP2. Ondrova fenka, co si minule nešťastně pořezala nohy, pracovala v botičkách a bylo na ní vidět, jak se strašně těší do terénu. Trošku jsem si vyzkoušel Katku s jejím psem (jsou u nás noví) a práce se mi líbila. Potom Michaelu s výmaračkou – tam je to běh na dlouhou trať, ale konečně se mně líbil její projev u osoby. Nakonec Evu s Týnou – Týna začíná mít manýry závisláků na balonku – pozoruje ruce a zapomíná štěkat, ale to se spraví. Je výborná v ploše, v navětřování osoby a je běhavá, jen tak pro radost si zkusila i kousek baráku a dopadlo to dobře. Jinak se věnují vodním pracím (že bych měl konečně v brigádě i vodníka??). Pak jsme přejeli do Sudoměřic na cvičák, zkusili si překážky, dali kafe a Alenčin výborný koláč, splkli a rozjeli se domů. Příště se uvidíme až na zkouškách opět v Hodoníně.

8.30 ráno v Hodoníně na cvičáku se sešla skalní parta našich členů. Přezkoušeli jsme psovody před Intercupem a vydali se na terény.

Psi pracovali s plným nasazením, a figuranti se opravdu moc snažili namotivovat naše pracanty. Jedinou mouchou na výcviku byla Sára od Ondry, která si udělala nádherný terén, ale následně odjela na sešití třech končetin. Naštěstí to není vážné. Děkujeme Ondrovi za jeho figurování a přejeme mu brzké zahojení fenky.

V oslabené sestavě nicméně v dostatečném počtu jsme se sešli v Hodoníně na sutině a ploše. Proč v oslabení? Část naší členské základny odjela tento víkend na „Pohár výcvikářů podle ZZP1“. Drželi jsme jim  tedy palce a průběžně přijímali zprávy o tom, jak si vedou..
V Hodoníně se spíše jednalo o trénink motivační, bez kladení důrazu na obtížnost úkrytů a to v sutině, kterou psi dobře znali. U psa pro sutinový výcvik  méně vhodného jsme se zaměřili podle přání psovoda na práci v ploše.  Zavítali k nám také začátečníci, kteří přijeli až ze Slovenska a absolutně nic netušíc o praxi a prostředí, kde se záchranářští psi připravují,  sledovali užasle dění.  Figurant, který se vklínil pod spadlou střechu a vylézal ven obalený šedivým prachem, soukání dalšího figuranta širších tělesných rozměrů do kanálu, lezení po komínech  apod. Nu, snad jsme je neodradili..
Shrnutí: práce v sutinách: předvedený standard, v ploše- po zimě je třeba pracovat na fyzické kondici psů – momentálně nejpalčivější problém, stopaři – standard. Zkušenější psovodi znají svého psa natolik, aby si výcvik vedli podle vlastního uvážení.
Na kynologickém cvičišti v Hodoníně jsme měli ještě možnost využít překážky pro nácvik dovednosti a v případě, že se vyskytla – tlumit po domluvě se střelcem reakci na střelbu.
Fotky z tohoto výcvikového dne naleznete ve fotogalerii.

Zpracovala:  Yvona Rumpíková