Víkendové cvičení v Kozlově                                                                               20-22.2.2009

… aneb zamyšlení nad proběhlými víkendovými dny.

      Náš výcvikový víkend začal již v pátek odpoledne, kdy první část psovodů ve složení Miloš, Jura, Veronika a jejich mrně, přijeli dříve, aby prozkoumali terény a připravili případné úkryty. Čekali jsme na příjezd ostatních členů a během čekání jsme rozvrhli práci na celý víkend.
Je zima a letos krásná zima. Bohužel nám to ubírá možnost častého cvičení na plochách a ještě je málo prostorů k sutinovému výcviku. Nejen proto Miloš rozvrhl plán práce tak, že se v pátek večer udělá všem psům motivační cvičení. Osoby budou odbíhat a budou lehce ukryté. Náročnost zde zajistí pouze tma a silný pach v prostoru po prasatech. Pan domácí nám na večer zamluvil první terén v areálu ZD a proto hned po příjezdu bohužel jenom Ondry (ostatní se omluvili) jsme valili na terének. Dopadlo to tak, že jsme tam byli dvě a půl hodiny a krásně jsme si pocvičili v nočním vyhledání. Psi to brali jako nádherné zpestření večera a na jejich práci to bylo znát. Nejlépe si se zákeřnostmi tmy poradily feny Jirky a Ondry. Pes Veroniky a Miloše prokazovali určitou rozvahu danou předchozími zkušenostmi při překonávání překážek v budovách a jejich krédem bylo najít - a ne se „zabít“. Večer na ubytovně  „U Zoubků“  jsme to řádně probrali a shodli se, že cvičení přesně splnilo naše očekávání a původní motivační záměr.

       Sobota byla dnem příjezdu ostatních členů i nečlenů. První polovina dopoledního speciálu v objektech jen pár kroků od místa noclehu byla zaměřena na nepříjemný povrch s obtížným sestupem na místo prohledání.  Zde se ukázalo, že naši psi neměli žádný problém v nepříjemném materiálu ani samostatném vyhledání. Druhá polovina terénu byla stodola, ze dvou stran otevřená a s otvory po oknech. V prostoru jsme vybudovali prázdné úkryty, pošlapali stroje a udělali falešnou přístupovou cestu na kombajn. Nakonec jsme schovali figuranta na otevřený vozík. Malý terén, psovod se nemusel soustředit na vykrytí, ale byl zvolen těžší úkryt. To, že pro psovody zdánlivě jednoduchý úkryt může při označení řádně zamotat hlavu i zkušeným psům, se ukázalo právě zde. Dopolední výcvik jsme ukončili obědem na základně, kde jsme vše potřebné rozebrali a pak jsme se začali chystat na odpolední sutinu, kde bylo třeba pokračovat ve víkendovém plánu.
Odpolední terén bývalé zemědělské usedlosti v Balinách dával možnost připravit různé typy úkrytů a všemi psovody byla tato možnost plně využita. Náročnost prohledání nebyla vysoká, záleželo na dobrém vedení psa ze strany psovoda. To bylo cílem. Takže pravý opak dopoledne - větší prostory, delší vyhledání, vykrytí prostoru, ale jedničkové úkryty. Nejen pes se musí učit, ale i psovod, protože jen souhra a dobrý tým, je zárukou dobře odvedené práce.

Nedělní výcvik jsme zakončily nejvyšší naplánovanou náročností. Byl připraven malinký terén s jedním obtížným uzavřeným úkrytem v hospodářské budově na farmě. Těsný prostor, mraky pachu, které se táhnou na zeď, a teď babo raď. Mezi námi -  vysoká škola pro psovoda.  Při prohledání vznikl videozáznam, který jsme měli možnost ihned shlédnout po ukončení práce a porovnat tak vzájemně chování a vypracování pachu každým psem zvlášť. Před odjezdem byla možnost opět jednoduchého, hravého vyštěkání, aby psi odjížděli kladně motivováni. Myslím, že výcvikový víkend splnil přesně to, co se od něj očekávalo – bezva parta a pěkné systematické cvičení. 
Ubytování na farmě „U Zoubků“ nemělo chybičku, tak jako vždy.  A rodině Zoubkových moc děkujeme za azyl i za připravené terény.
                                                                                                                 
                                                                                                        Zapsala:    Veronika